Běžci alespoň trochu zaměření na výkon řídí nebo by měli řídit intenzitu převážně na základě tepové frekvence. Pokud ale nemáte chytré sportovní hodinky nebo jste neabsolvovali laktátový test, který se stanoví tepové zóny, můžete řídit intenzitu běhu podle subjektivně vnímaného úsilí. Někteří elitní běžci mají lety tréninku už tak vycvičený cit pro tempo a intenzitu, že ani mnohdy nepoužívají sportester/sportovní hodinky a velmi přesně se trefí do předepsaného tempa nebo tepové frekvence.
Řízení výkonu – běhu podle vnímaného úsilí je vhodné pro začátečníky, kondiční běžce nebo chodce a pro lidi, kteří nemají sportovní hodinky. Často dochází u kondičních běžců k mírnému podhodnocení intenzity, pravděpodobně ve snaze ukázat, že zvládnou více.
Možná jste již slyšeli o Borgově škále, která má 15 stupňů podle subjektivně vnímané intenzity od velmi nízké (někdy uváděno, jako žádná intenzita – klidné dýchání), až po maximální intenzitu (obvykle bez dechu a bez řečí, např. krátké sprinty maximální rychlostí). Borgova škála používá stupnici od hodnoty 6 po 20 a je de facto odvozena od výkonnosti člověka ve středním věku s průměrnou kondicí, kdy hodnota 6 odpovídá klidovému tepu (průměr 60) a 20 maximálnímu (200); tak, jak to u průměrů bývá, nemusí to odpovídat všem shodně.
Někdy se rovněž používá termín Rating of Perceived Exertion (RPE) - Hodnocení vnímaného úsilí. i zde se intenzita posuzuje na škále, obvykle desetibodové.
Používat RPE je vhodné i pokud je trénink řízen srdeční frekvencí, tempem, rychlostí nebo výkonem, a to z toho důvodu že např. udržení stanovené tepové frekvence může být v jednom tréninku vnímáno, jako komfortní, ale v další se stejnou tepovou frekvencí již může být téměř komfortní, protože se sportovec třeba špatně spal nebo čelí jinému stresu, např. z práce. Pro trenéra je tak informace o vnímaném úsilí další hodnotou pro posouzení kvality tréninku a aktuálního stavu sportovce.
Borgova škála a Rating of Perceived Exertion
